Květen 2012

Forever alone XD

29. května 2012 v 21:21 Diary
Nesnáším loučení...ve čtvrtek mi odejde na týden pryč. Už teď se mi stýská a bude nejspíš ještě víc...Naštěstí, nebo naneštěstí ta vůně mě doprovází každým dnem, je to něco, co mě uklidňuje. Ale co nám zbývá, ten týden to vydržet musíme, budem si volat, takže to snad nebude tak hrozný. Ok, sice je to jen týen, ale když vezmete v potaz, že i když s ní strávím 5 hodin, někdy víc, za den, tak je to stejně málo. Myslím, že bych mohl klidně říct, že bych s ní mohl být od rána až do večera a nikdy by mě to neomrzelo, veřte nebo ne. Sice se říká, že kluci nebrečí, ale celou cestu zpátky mi bylo ve vlaku tak smutně...nejradši bych s ní zůstal, ale to zatím nemůžu. Jinak dnešek s ní bych úžasnej a myslím, že jsme si ho oba užili, tak snad nám to na chvlku vydrží no, když se teď neuvidíme, ale potom jí asi umaačkám a ulíbám k smrti, pak i něco jiného.

Nedočkavost...

27. května 2012 v 21:55 Kytara
Nevím jestli to víte, ale ještě s pár kámošema budeme dávat dohromady kapelu. Akorát teď ještě čekám na jeden prográmek od kámoše a 4-6 písniček bude na světě a asi je dám i na blog. Nevím jestli se vm to bude líbit, ten styl, kterej budem hrát je, nebo měl by být do grunge. Doufám, že mi pak pod ty písničky dáte nějakej komment, to bych byl opravdu rád. Jeden text písničky tu už je..vlastně dva, ale ten druhej..no..ale jo...taky ho použiju. A jestli se nám to povede, tak tady nebudete mít jen hudbu (kytaru, nebo kytary, jak v kterých písnočkách), ale budou tu celé písničky už hotové. Takže doufám, že se vám to bude líbit.

První koupání

27. května 2012 v 19:37 Diary
Dnešek byl úžasný, sice jsme spolu nestrávili celé odpoledne, ale ty 2 hodiny jsme si užili hodně. Možná kdyby ta voda byla trochu teplejší no, ale co se dá dělat. Musím říct, že nám, spíš mně trvalo něž jsem do tý studený vody vlez, ale po 5 minutách se mi to konečně povedlo. Pak jsme chvíli blbli ve vodě, povídali si, prostě to bylo krásný. Když jsme byly vodě a já jí držel v náručí a líbali jsme se, byl to prostě nezapomenutelný a nejkrásnější okamžik, který jsem kdy zažil, ale myslím, že jich bude daleko, daleko víc. Doufám, že spolu vydržíme celý život. S ní po boku by ten život byl nádherný a já bych byl nejšťastnější chlap na světě. Nikdo není dokonalý ale s ní mám pocit jistoty a přináší mi klid do srdce, lásko a pochopení, nikdo jiný toho není schopen, za to jsem jí až do smrti dlužnej.

"tak různě"

24. května 2012 v 21:40 Diary
Je to k smíchu nebo ož k pláči? Asi se všichni schodneme na tom, že nejhorší v životě je vědomí, že se někdo trápí a vy s tím nemůžete nic udělat. Nesnášim bezmoc...A ještě víc mě štve, že s tím opravdu nic neudělám. Abyste ochránili někoho, na kom vám záleží, museli byste s ním trávit 100% času a to nejde...Nevím proč mě to tak štve, že za ní zítra nemlžu, ne, vím, ale sem to psát nebudu. Z rozhovoru, co jsem měl s tátou mi došlo, nebo spíš lépe řečeno já to už věděl, ale tak uvědomil jsem si, že s tímhle asi vážně nic neudělám...mohl bych to zlepšit, ale mohl bych to i zhoršit...to, že bych z toho mohl mít pořádnej průser, protože se neumim ovládat je až na dalším pořadí. Nevím, co mám dělat, chci pomoct, chci s tím něco udělat, ale tohle asi budu muset, i když vážně nechci, nechat na ní. Ale je to silná holka, ona to zvládne vpohodě, vím to, znám jí už přes půl roku. Ale dost, už o tom zase moc přemýšlím. Řeknu to takhle: "Kěž bych jí mohl pomoc vyřešit tenhle problém."

Ok, možná vám to přijde divné, ale já moc nejím. Jasně, jsou dny, kdy se cpu skoro pořád, kdo ne, ale moc často je nemívám, spíš vůbec. Každé ráno vstanu, udělám pár kliků, když už mám čaj tak studenej, nesnídám a jdu do školy. Ve škole mám pravidelně 2 housky nebo chleby, to mi stačí na celý dopoledne. Když přidju po škole domů, tak nemám hlad, jsem divnej? Asi jo no, ale prostě nesnídám a neobědváma ale večeři se dá říct, že jím normálně, protože do večera vyhládne. Každopádně máma mi řekla, že jestli nebudu jíst tak že mě pošle do Bohnic aby dohlídli, že jím pravidelně...J8 to fakt nechápu. Jíst by se mělo, to vím, ale když přijdu domů a nemám hlad, tak co mám dělat? Pokaždý, když se jí to snaží vysvětlit a říkám "Ale já neměl hlad." tak mi na to řekně, že jí to nezajímá a že jíst budu, fakt jí nechápu...Taky máte takoéto chvíle s rodičema kdy jsou tvrdohlaví? :D

Jinak dneska se škoulou jsme byly na jazzovym koncertě, hráli vážně dobře, to se jim musí nechat, ale mě se to nelíbilo. Je to hlavně tím, že tenhle styl hudby moc neposlouchám a upřímně saxík mě nezajímá tak jako kytara. Ta tam taky byla, ale řeknu vám, to, co hrál on, bych taky zahrál a to se učím na kytaru doma. Každopádně asi po půl hodině mě z toho začala bolet hlava, tak jsem si šel sednout někam dozadu. No, dozadu tak úplně ne, ale nakonec jsme skončili na balkóně, kde jsme šňupali jednu lajnu za druhou, takže to bycl záživnej koncert a nakonec nás nebolela hlava jen z té "překrásné" hudby.

Jo, jedna velká novina, budu mít program s kterym můžu sestříhávat písničky, takže až ho budu mít tak bude prvních 6 písniček, které jsem vymyslel na světě, tak mi držte palce.))

Myšlenky a pocity

17. května 2012 v 20:40 Jiné
Poslední dobou se mé myšlení ubírá jedním a tím samým směrem, a to je násilí, strach a obavy, ale ty jen občas, vlastně nevím jestli to je strach nebo ty obavy...Každopádně ve škole to tak nějak vždycky přežiju, jasně zasměju se, pokecáme, ale v hlavě myslím na své, myslím na ni, co právě dělá, jestli na mě taky myslí a tak. Půjčila mi knížku a Mansonovi, musím říct, že se mi čte až kupodivu rychle a dobře. Je to zajímavá kniha a jsem do ní zažranej až po uši.

Poslední týden ale také myslím na spousty věcí o životě. Víte, třeba, co když tohle není život, co když je tohle jen jeden sen? Jestli se vám někdy stalo, že jste se vzbudili a pamatovali jste si sen, víte jaké to je. Já jsem jednou ve snu strávil celý den, od rána, kdy jsem vstal až po večer, kdy jsem si šel zase lehnout a poté jsem se probudil. Víte, sny jsou jen zlomky vteřin, takže jestli ten můj sen trval jen 1 vteřinu, ale já tam prožil celý den, co když je tohle prostě jen delší sen, co když nic z tohohle není skutečné? Co když se z tohohle snu jednou probudíme a zjistíme, že nic není takové, jaké bylo a co mě mrzí ještě víc, co když zapomeneme na lásku? Co když budu znát tvář, budu jí milovat, ale bude její jméno stále její? Bude ještě existovat? Nebo bude ona existovat? Tenhle život je krátkej, ale probudit se z něj a nepamatovat si nic? to mi přijde trochu kruté, ne? Na druhé straně, co když je nám v tuhle chvíli třeba 6? Co když je tohle jen sen nějakýho 6-ti letýho prcka, kterej si ještě ani nezačal honit čůráka a neví, co znamená slovo "sex"?

Také už je mi 15, dokonce už víc jak měsíc, ale občanku pořád nemám...to mě ale zas tolik netrápí..teď už můžu jít sedět. Nechi být sobec, ale do vezení se mi fakt moc nechce, ať jsou moje obavy jakkoli velké a ať je můj strach sebevětší, doufám, že tohle všechno bude v pohodě a při trošce štěstí se to dozvíme brzy, takže nedočkavě čekám, ale nevím, jestli se mám těšit a nebo mít strach z toho, co může přijít. Ale tady nejde o mně, tady jde v první řadě o ní. Jak říká "Všechno se děje za nějakým účelem." nevím, tohle by se možná stalo, ale co z toho? Jaký účel by to mělo? Bylo by to pro něco dobré? Pro nikoho z nás by to asi dobré nebylo, ona by měla zkažený život a já bych tvrdnul v base, to bychom byly ale dvojka, co? :D No a jak už to chodí, tak bych ani nechtěl domýšlet jak by to vypadalo až bych se vrátil z vězení, ale tak, co se asi děje skoro v každém filmu, že ano....takže potom už by to bylo totálně v prdeli.

Jinak, v úterý mě přepadla taková hrozně "super" nálada a vymyslel jsem básničku, takže vám jí sem dám.
A byl bych rád kdyby mi to třeba někdo kommentnul, vím, že to píšu pod každým článkem, ale tak někdy by třeba mohl no..
No nic, tak tady je:
Imagine yourself in a rain,
Rain as sharp as the sharpest blade,
Causing you nothing but pain,
CARRY ON, you can´t fade.

I don´t want ever to hurt you,
I love you more than anything,
I´ll be still loving you, that´s what I´ll do,
I don´t want ever to lose you, cause without you I´m nothing.

Again I´m lonely and sad,
Again I´m thinking about suicide,
Now, deep in depress, getting more mad,
I´m empty, I´m worthless, but forever on your side.

Zázračná pravda...

12. května 2012 v 21:06 Diary
Čím bych tak začal? Tenhle článek bude nejspíš o závislosti. Asi 7 měsíců jsem kouřil, potom, jestli jste četli něco víc, než jen tenhle článek, jsem přestal kvůli Katce. Vím, že ona to nemá ráda, takže sem se rozhodl, že řestanu, ale uběhlo 5 týdnů, co jsem měl poslední cigáro a nevydržel jsem to, dal jsem soi jedno. A aby ste věděli, tak nekouřím od narozek a už před tím jsem to nějak omezval. V den narozek jsem měl svoje poslední cigáro, tedy až do teď.

Když jsem po obědě dorazil za Katkou, tak se zeptala, jestli jsem měl, v tu chvíli jsem nějak nevěděl co na to říct, slíbil jsem, že přestanu a selhal, na to asi omluva nepostačí. Nejdřív jsem tvrdil, že jsem neměl, ale nakonec to ze mně vytáhla a jsem za to rád, nikdy jsem jí nechtěl lhát, ale zklamat jí už vlbec ne. Obdivuju jí v tom, že si třeba řekne "nebudu měsíc pít" a nepije, vydrží to, i když jí přemlouváme aby si dala, ale ona to vydží, tak proč jsem já nemohl vydržet bez cigíra dneska? Nevím, asi prostě jen nejsem tak ilný jako ona. Když za ní jezdím tak všude, ale úplně všude, kam se podívám vidím někoho s cigárem, takže to pokušení tady je, chtělo by to někoho, kdo by za mnou chodil a hlídal mě pokaždý, když mám chuť. Takže dnešek by byl super, ne on byl super, ale mohl by být lepší kdybych si nedal to zkurvený cigáro a kdybych jí potom nelhal, to cigáro mně asi nemrzí tak, jako to, že jsem lhal holce, kterou miluju. Víte, podle ní sem prej dobrej, že jsem přestal ze dne na den a 5 týdnů to vydržel, že by to moc lidí nezvládlo, ale pochybuji...a co teď? Porušil jsem slib, který jsem dal jí. Sice jsem byl opilej ten den, ale pamatuju si, co jsem slíbil, ona to ví taky, ale kdybych ten slib dodržel tak bych jí asi jen ublížil a to nechci, nikdy to nebylo v plánu a doufám, že už si NIKDY nedám cigáro, ani jednou jedinkrát nepotáhnu od někoho, už jí nikdy nechci zklamat, mrzí mě to, hodně moc. Ještě nevím jak, nevím kdy, ale nějak se jí to pokusím vynahradit, alespoň z malé části jestli to vůbec jen půjde...
Tolik asi pro dnešek. A co vy, jak jste na tom se závislostma? Těším se na kommenty, takže komentujte

Můj "zdravý" životní styl

9. května 2012 v 20:23 Jiné
Jak jsem to pochopil, tak mám zajímyvý životní styl, prý málo spím( to není pravda, spím až dost), taky piju hodně "ernergiťáků" a colu. Věta "Je to sice zlé, ale přl bych ti aby to s tebou seklo." mi přišla docela zábavná, každopádně si nemyslím, že by se to někdy stalo. Taky nechápu proč dělají z komára velblouda, ok, beru, že mám rýmu a kašel, ale není to tak hrozné abych nemohl pomáhat tátovi stavět, z toho vyplývá, e když můžu pomáhat tátovi venku, tak můžu jezdit i za ní, tudíž nejsem nemocnej. Možná, že spát okolo 6ti hodin denně není zas tak dobrej nápad, ale necítím se nějak extrémně unavený, ikdyž občas při hodině usínám, ale tak to se stává nám všem, nemám pravdu? :D

Dnešek by ldocela zajímavý, schytal sem poznámku od naší milované paní učitelky, né, že by mě to až tak štvalo, ale jde mi to, že jsem v tom byl nevinně. Měly jsme supl, koukaly na spalovače mrtvol, celou dobu koukám na film jak kretén, nebo spíše, jako všichni ostatní, v ruce mám kartu. Poprvé "Je ta karta zajímavá?" má odpověď na to jen nevýrazné "Hmm.", pak mi vzala žákovskou a přesadila mě. Podruhé to zase bylo, že jsem si asi na 10 minut položil čelo na lavici, no a po třetí jsem místo na film brouzdal očima po třídě a nakonec sem se chvíli zadíval z okna, to je vše, čím jsem se provinil,D No a po hodině nám teda jakože laskavě oznámila (vzala žíkovskou 5 lidem), že "Všichni nedostanou poznámku, jen tobě jsem jí musela dát." A navíc mi ta píča sebrala kartu! :D

Potom doma, nejdřív jsem chvíli chtěl někam vypadnout, takže jsem si šel na chvilku sednout na náš hřbitov. Když přijeli rodiče, tak jsem prostě měl chuť jít si napostit vanu a chvíli si číst, samozřejmě tátova reakce jako vždy odpovídala situaci "No to si dělá prdel, ne?" takto zněla jeho slova, když mu máma zdělila, že jsem si napostil vanu a koupu se. Samozřejmě to nebylo všechno, zase mi vytknul jakej sem sobec, že jsem mu nenechal žádnou colu, a že jsem jí celou vypil sám, tím jsme se dostali k tématu, že jsem nemocný, ale že to za žádnu cenu nepřiznám. Možná poslední měsíc pokašlávám a mám rýmu, ale to přece není důvod abych nešel do školy, no ne? Poslední dva dny jsem skoro nezakašlal, rýmu sice mám, ale oproti tomu jak to bylo před týdnem to je výrazně lepší. Taky mě dneska bolí hlava, ale to je jen teĎ chvilku, nemíním tomu věnovat pozornost, to přejde samo. Takžo tolik asi k mému dnešnímu zajímavému dni no....vlastně, je tu ještě něco. Už netrpělivě počítám kadý den, každou minutu, co zbývá do doby nže jí zase uvidím, nemůžu se dočkat, myslím na ní každý den od rána až do večera. Tenhle pátek možná půjdem zase celá naše parta, celá asi ne, ale většina jo. Je to už nějakej ten týden, co jsme se takhle všichni sešli.

Co mojí mysl ale stále neopouští je myšlenka na jednoho kreténa, kterej se naváží do Katky, štve mě to, hrozně, a ještě víc, že s tím nemůžu nic dělat, ale to se tenhle pátek změní,) On je to totiž velkej "frajer", nadává jí, sice prý pomlouvá i mně, ale to mě tak neštvě, to zase štve jí, máme to na stejno no. Ale prostě nechci aby se tímhle zaývala, nechco aby se vracela ze školy se špatnou náladou, takže tu je to neutuchající nutkání, že s tím musím něco dělat. JEště jedna věc tu je, kterou trápí její krásnou hlavu, ale to už nebude tak jednoduché...ale co bych pro ní neudělal, že?) Něco se s tím musím dát dělat, všechno má svoje řešení, takže ho najdem. A potom se už tímhle nebude muset zabývat a nebudu se trápit. Tak teď už jsem se asi opravdu vypsal z toho, co jsem měl na jazyku. Takže komentujte jestli se tu někdo vůbec staví,DD

A pátek nevynutelně přichází a s ním i čas té slastné věci zvané vendetta.)))

Garden

6. května 2012 v 22:32 Básničky
We are standing in this place full of oak trees,
You´re enjoying every single moment in this place,
You´re not worried about anything, not even these bees,
You´re just standing there waching these bloody red roses.

This place is so quiet and beautiful,
You wish you could stay there forever,
You can´t find anything uncomfortable, nothing harmful,
But reality is different, one day you will have to go.

This would be a perfect place to live, but you already know,
But nothing can be forever...
So we will enjoy this time together now,
Then, after some time, we´ll remeber on these days, which stayed in our hearts forever.

This is how I dreamed our day,
But with exception that we´re gonna be together forever,
Death is the only bill we have to pay,
So I don´t care about duture, all what I need to know is that you will be in it too.

I don´t want to fill in your head even a single lie,
Not everytime I have words to say, but I have arms to make you feel better,
And one day, on cemetery, in peace and together we´re gonna die,
After that we´ll be together for all the times for real my love.

Weird idea

4. května 2012 v 13:15 Básničky
Není jedna z nejleších, ale co.

Am I really that bad?
It´d be better if I die,
Now everything´s grim and I´m sad,
Because I can´t be with the only one I love.

I don´t want anything from them ever,
I don´t need them, I need you and your love,
I won´t let you down or hurt you, never,
And if I have to die, I´ll die with you, or better for you.

I´m on the bottom of all,
Not really, but I´m crying and I´m sad,
I´ll, no I´m gonna marry you and we´re gonna be together after all,
And everythnig will be fine, I promise..

Amazing day!

4. května 2012 v 13:10 Diary
Víte, občas mám pocit, že by asi bylo lepší, kdybych tu nebyl, nem že by se mi chtělo umřít, ale prostě bych chtěl odejít z domova. Ty věčné hádky o tom, že na všechno seru, na rodiče, na školu, prostě na všechno a jedniné, co mě zajímá je ona, ano, v tom mají pravdu, zajímá mě jen ona, je pro mě ze všeho nejdůležitější. Jenomže jak má doma být pohoda, nebo jak to má prostě doma vycházet, když mi pořád a pořád dokola ukazují jakej jsem čůrák, že si ničeho nevážím a tak, ale možná je to nezajímá, ale taky mám nějaké city..A možná ještě malinkatý kousek sebevědomí, který se oni pečlivě snaží zamést někam hluboko, nebo spíše smést úlně někam pryč. Jo, jsme rodinka fakt k pohledání. Třeba včera jsme měli zase takovou menší hádku, šlo o to, o co jde vždycky, ale tentokrát i malý bonus, ve škole jsem dostal 3,4,4,5, ale na ty jedničky už nikdo nekoukát. Jediné, co mi táta na ty jedničky řekl bylo "To je v pořádku." Ani nějakou malou pochvalu, nebo prostě něco, co bych uvítal, ne, to on ne, on nikdy, ani už mi nevěří. Myslí si, že nechodím do školy, a že místo toho jezdím za ní. Samozřejmě, že bych za ní bez váhání jel.

Dnešek je prostě už od začátku na nic. Přes tu hádku jsem se nějak už přenesl, ale nedokážu se přenést přes to, že nějakej kretén od nich ze školy se do ní naváží, do mě prý taky, ale to mi zas tak nevadí,) Ale řekl by mi to do očí? To už je záhada,D Sice se mi trošku ulevilo, když jsem tak trošičku udělal do dveří na WC 3 díry pěstí, ale teď už vítám zpět tu starou dobrou depresi a samotu.. Mrzí mě, že jí dnes neuvidím, mrzí mě, že jí dnes nechytnu za ruku, že jí nepolíbím, a že jí nepomůžu s tím kreténem to vyřešit. NEjradši bych se za to šel někam zahrabat. Ale přestane to, slibuju, je mi jedno kolik jich je, nějak asi nemám problém dostat přes hubu od někoho, ale zajímalo by mě jestli by si vůbec troufli no... To je jedno, pro dnešek toho bylo až dost. Možná sem ještě večer něco přibude.
Zatím ahoj.