Říjen 2015

Něco

4. října 2015 v 0:25
Co se změnilo-

Takže, je rok 2015 (říjen), o prázdninách se se mnou rozešla (23.8.2015) a aby toho nebylo málo, tak 2 dny před reparátem, takže gratuluju. Pocity? Sem na sebe nasranej, za tolik věcí co sem udělal/neudělal. Je pravda, jak se říká, že to, co člověk měl si uvědomí, až to ztratí.. Tak hlavně, že ona je šťastná a, že sem jí jedno. To sem si fakt zasloužil po tom všem.. i nenávist by byla lepší než tohle. Jak ještě slibovala, že zůstaneme kamarádi a po týdnu napíše, že půl roku si nebudeme psát ani vídat, nic. Stejně to kamarádství asi nebude fungovat. S vědomím, že jí sem úplně u prdele by to nešlo. Ani s partou, se kterou sme chodili ven už asi chodit nebudu, nezvládnul bych to. Mám pocit, že kdyby si tam někoho přivedla, tak bych se asi ožral do němoty a zabil ho. Nejlepší na tom všem je, že i když tohle všechno vím, pořád bych to chtěl vrátit zpátky, zkusit udělat něco jinak, něco, aby byla šťastná, ale se mnou, na tom záleželo. Za co kurva sem si tohle to zasloužil?! proč já to musim odsrat a ona je v pohodě? proč je svět tak nefér? A jak dlouho mi bude trvat se z toho dostat, jestli vůbec? Zatim mám pocit, že na to nezapomenu, ale kdo ví..třeb..jednou. Bylo by fajn věřit, že bychom se dali zase dohromady, ale na pohádky sem asi už moc velkej.
Když si tak čtu ty pozitivní kecy, co sem tu psal dřív, tak už se jenom směju. Všechny ty řeči, že to nevzdáme, že to bude dobrý, samý zasraný pohádky. Nikdy nic nebude dobrý, člověk má sám sebe a tím to končí. Svoje věci si nechávat sobě, nebo je vypsat na blog, jako deníček, abych si mohl v budoucnu připomenout, jaký to bylo fajn tohle všechno.
Nemůžu spát, od tý doby mi hrozně trvá, než usnu a pak se stejně v noci budim. Přeci jenom posilka vydržela, tak alespoň mám něco, na co se upnout. A další věc, co mě sere, vůbec nedokážu myslet na sex, strašně mě to posralo všechno. Dřív sem byl pořád nadrženej, teďka to dopadá akorát tak, že ne to ani nedokážu myslet, prostě nic. Možná budu teplej, říkám si, že by to tak bylo asi jednodušší vzhledu k okolnostem. Asi se holkám fakt nedá věřit. a ať pro ně člověk dělá, co chce, ať je jakkoli hodnej, stejně je to k ničemu. Hodný lidi v tomhle světě asi nemají místo. Místo poděkování to každej bere za samozřejmost, ale když něco poserete, tak se z toho každej může zbláznit. Člověk asi nikdy nemůže čekat nic, je to tak lepší, je lepší spoléhat jen na sebe, vyhneš se zklamání.

Vlastně je to celý takový.. 18. narozeniny, pocit, že máte všechno a 4 měsíce na to máte leda hovno. Tolik věcí, který sem plánoval, vzít jí do zahraničí o prázdninách, vzít jí na šumavu. Co mám teďka asi dělat? Jak zahnat ten pocit samoty? Nemám pocit, že by na mě někomu fakt záleželo, vlastně mě napadá jen jedna.

Reparát sem udělal, takže hurá, čtvrťák. 27.8.2015 sem zapíjel reparát a taky truchlil nad rozchodem, koneckonců, byly to skoro 4 roky. zjistil sem, že sem asi bi, docela si užívám bolest..nebo teda alespoň když sem opilej, protože vždycky všechny překecávám, a´t mi vrazí jednu. Hlavně, že sem se ještě nikdy nepral, to je docela vtipný, ale jednou snad.